13. 5. 2025
Výživou to nekončí – naopak často právě začíná. Jak poznat, že už je čas obrátit se na odborníka, a proč vám konzultace s nutričním terapeutem může změnit život i bez „zákazu pečiva“? O tom jsme si povídali s týmem nutričních terapeutek z poradny Ne hladu, kde se propojuje medicína, psychologie i lidskost.
Kdo je vlastně tým Ne hladu?
Nutriční poradna Ne hladu vznikla v roce 2012 jako projekt dvou nutričních terapeutek, Veroniky Pourové a Andrey Jakešové. Dnes je součástí Ne hladu 10 nutričních terapeutek a jedna psycholožka, které najdete v pěti poradnách po celé republice – v Praze (2×), Brně, Pardubicích a Ostravě. V každé poradně mají přístroj InBody (náš starší model InBody 230 nebo InBody 270) a využívají ho jako nástroj k přesnému vyhodnocení tělesného složení klientů.
Specializují se nejen na redukci hmotnosti, ale i výživu dětí, sportovců a výživu při zdravotních komplikacích. Za sebou mají vydání jedné odborné knihy i kuchařky, přičemž letos chystají kuchařku druhou. A především – denně pracují s lidmi, kteří chtějí žít lépe.
Výživová konference NutriGeeks 2025
Tým Ne hladu letos pořádal také víkendovou konferenci NutriGeeks. Pro všechny, kdo se nestihli zúčastnit, je k dispozici záznam. Chcete se dozvědět víc o výživě i vašem tělesném složení? Mrkněte na obsah jednotlivých přednášek a kupte si záznam z konference NutriGeeks.
Nutriční terapie není jen pro ty, kdo chtějí zhubnout
Kdy by měl člověk v ideálním případě zvážit návštěvu nutričního terapeuta? Jaké signály nasvědčují, že je čas na odbornou pomoc?
Veronika Pourová: Věřím, že jednorázová konzultace může být užitečná pro každého – a to už během dospívání. Může být užitečné nechat si vysvětlit, jak bychom se měli stravovat a proč, abychom zabránili držení přísných diet nebo zmírnili riziko poruch příjmu potravy u dětí.
U dospělých je často klíčové sladit stravu s denním režimem, nároky zaměstnání a výživovými preferencemi. Sportovci mohou díky výživě zlepšit svůj výkon a dosáhnout cílového tělesného složení.
Tip na čtení: Co dělat, když dítě tloustne? Návod pro rodiče, jak pomoci zhubnout dětem
To je ten ideální případ. Jaká je ale realita? S čím za vámi lidé chodí nejčastěji?
Veronika Pourová: Kvůli redukci hmotnosti. Často také s tím, že se jim nedaří zhubnout – i když mají pocit, že pro to dělají maximum.
Jak často se setkáváte s lidmi, kteří přijdou příliš pozdě – tedy až když mají vážnější zdravotní problémy spojené se stravou?
Veronika Pourová: Za mě není nikdy příliš pozdě. Důležité je přijít a nechat si poradit. Ale je pravda, že když se procento tělesného tuku dostane nad určitou hodnotu, mohou se rozhodit hormony hladu a sytosti a lidé s vyšším stupněm obezity mohou hůř vnímat, že jsou sytí. To vede k náročnějšímu dodržování správných porcí.
Ale nic není ztraceno a je lepší přijít pozdě než později nebo vůbec.
Panuje představa, že nutriční terapeut je jen pro obézní nebo jen pro dospělé. Je to pravda?
Veronika Pourová: Vůbec ne. Pracujeme i s dětmi, sportovci, nebo s lidmi, kteří mají specifické zdravotní potíže.
A jaký mýtus byste dokázala vypíchnout jako ten nejčastější?
Veronika Pourová: Nabízíme také párové nutriční konzultace – a v tomto případě se velmi často setkávám s mylnou představou mužů o tom, jak taková návštěva nutričního terapeuta vypadá. Především v případě, že návštěvu iniciuje žena.
Zejména starší muži, kteří by jinak nutričního terapeuta nevyhledali, mívají představu, že jim zakážeme jíst vše “dobré” a budeme je nutit jíst pohanku s tofu, i když jim to nechutná. Přitom už vhodnější výběr uzenin udělá v jídelníčku svoje.
Jakým mýtům nejčastěji lidé v rámci stravy nebo životního stylu věří? Dokážete vyjmenovat top 3 mýty?
Veronika Pourová: Za mě to budou tyto:
- “Já nehubnu, protože mám zpomalený metabolismus.” Přitom když si společně rozebereme jídelníček, najdeme v něm třeba vyšší množství tuku a alkoholu.
- “Abych zhubl/a, musím vynechat přílohy.” To nejčastěji vede k tomu, že má člověk hlad a chutě na sladké, takže to stejně dojí v sušenkách nebo tučném sýru a ořechách.
- “Jíst zdravě je drahé.” Když chce člověk jíst zdravě, může dál nakupovat v obyčejném supermarketu. Drahé je spíše jíst často venku, protože nestíháme, anebo dojídání se brambůrkami a pití sladkých nápojů. Přitom za cenu balení brambůrek dokážete koupit zeleninu aspoň na 3 dny a pitná voda nám teče doma z kohoutku.
Nutriční terapeut vs. výživový poradce: V čem je rozdíl?
V Ne hladu aktuálně máte 10 nutričních terapeutů. Jaké jsou jejich kompetence oproti výživovým poradcům a proč se zaměřujete právě na terapeuty?
Veronika Pourová: Nutriční terapeut je zdravotnická profese – vystudovali jsme lékařské fakulty a máme kompetenci pracovat i s nemocnými lidmi. Výživový poradce může být kdokoli, kdo si udělá víkendový kurz – anebo také žádný.
Nicméně výživa je obor, který s lidským zdravím významně interaguje, a to i u zdravého člověka. Třeba dlouhodobé dodržování nevhodné diety může samo o sobě způsobit zdravotní potíže. Považujeme tedy za důležité, aby lidé, kteří radí lidem s výživou, měli patřičné vzdělání. Nakonec i obezita je nemoc. A dietní doporučení by měla být podložená odborností, ne módními trendy.
Tip na čtení: Léčba obezity není jednoduchá, ale s tou správnou pomocí ji zvládnete
Existují nějaké varovné signály, podle kterých poznat nekvalifikovaného poradce?
Veronika Pourová: Pokud bude doporučovat jeden stravovací směr bez ohledu na vaše návyky nebo bude trvat na vyřazení celé skupiny potravin, aniž by k tomu byl zdravotní důvod, tak bych určitě zpozorněla.
Samozřejmě existují i výživoví poradci bez odborného vzdělání, kteří dokáží správně nasměrovat a pomohou vám, nicméně vzdělání v oboru nutriční terapie by dle mého názoru mělo být základ. Koneckonců, lze si ho dodělat i dálkově, takže věřím, že kdo to s výživou myslí vážně, by neměl mít problém obor vystudovat.
Jaké jsou nejčastější chyby, které dělají lidé, kteří se obracejí na výživové poradce místo nutričních terapeutů?
Veronika Pourová: Často je to nedostatečný energetický příjem, nelogické doporučení určitého stravovacího směru (např. ketogenní diety nebo přerušovaného půstu) bez ohledu na zdravotní stav a zvyky klienta, případně přílišné upínání se na konkrétní energetickou hodnotu, a to do té míry, že lidé pak kompenzují návštěvu cukrárny třeba vynecháním přílohy k večeři.
Mezioborové spolupráce mají v nutriční terapii své místo
Věřím, že často je to práce nejen s jídelníčkem jako takovým, ale i s psychikou – ne nadarmo máte v týmu i psycholožku. Jak tato spolupráce nutričního terapeuta a psycholožky v praxi probíhá?
Veronika Pourová: Máme speciální program, který zahrnuje i návštěvu psycholožky – a klienti se k němu většinou rozhodnou dobrovolně. Ale pokud vidíme, že je to potřeba, doporučujeme to. Nutriční terapie a psychologické poradenství pak probíhají v podstatě paralelně, ale s psycholožkou pravidelně sdílíme témata, která se objevují a bude potřeba se na ně zaměřit – vztah k jídlu, tělu, sebehodnocení…
Ono je skutečně důležité mít se rád, i když člověk trpí obezitou vyššího stupně a chtěl by to změnit. Protože špatný vztah k vlastnímu tělu může způsobit akorát výčitky a špatný pocit ze sebe, což zase může vést spíše k přejídání než k tomu, aby se člověk stravoval vyváženě, pestře a s radostí.
Vzhledem k tomu, že je nutriční terapie zdravotnická profese, a navštěvují vás tedy osoby např. s PCOS, Crohnovou chorobou apod., probíhá do určité míry kooperace i s dalšími odborníky, jako jsou např. gynekolog, gastroenterolog apod.? Případně jak?
Veronika Pourová: U lékaře musí proběhnout minimálně diagnostika, takže pokud řešíme zdravotní potíže, je důležité mít u sebe zprávu od lékaře a výsledky proběhlých testů. Někdy doporučíme klientům zajít si na konkrétní vyšetření nebo navštívit specializovaného lékaře, stejně jako lékař někdy doporučí svým pacientům návštěvu nutričního terapeuta.
V poradně v Praze-Budějovické navíc přímo spolupracujeme s lékaři z InCare Medicon, takže sdílíme zdravotnickou dokumentaci. To je pro klienta ideální.
InBody jako praktický pomocník
Jak probíhá první konzultace a jak v ní využíváte InBody?
Veronika Pourová: Klient si předem zaznamená jídelníček alespoň na 5 dní. Na konzultaci pak probíhá anamnéza, vyšetření a případně měření na InBody – pokud ho vyhodnotíme jako vhodné.
Jaké údaje z výsledků InBody analýzy jsou pro vás nejdůležitější, jaké méně a jak je interpretujete pro klienty? Nakolik je pro vás důležitý údaj BMI?
Veronika Pourová: BMI je pro nás nepodstatný ve chvíli, kdy máme k dispozici podrobnější měření tělesného složení. Důležité pro nás je u klientů s poruchou příjmu potravy, protože u nich není měření ve většině případů vhodné – a když je BMI příliš nízké, tak je prostě nízké a není reálné na InBody vykouzlit “vhodnější” tělesné složení.
Nejdůležitější údaje z měření na InBody jsou pro nás pak množství svalů a tuku, včetně útrobního tuku kolem orgánů.
Vidíte nějaké časté vzorce nebo překvapivé výsledky u lidí, kteří poprvé přijdou na měření?
Veronika Pourová: Nejčastěji vidím překvapení u lidí, kteří mají dostatek nebo i vyšší množství svalů, aniž by cvičili. Pokud má však člověk nadváhu či obezitu, už jen to, že s sebou určité množství hmoty všude nosí, vede k vybudování nějakého svalového základu. A někdo má v tomto ohledu prostě jen dobrou genetiku. Neznamená to však, že by nebylo potřeba pohybovou aktivitu do života zařadit, její význam nelze podceňovat.
Měli jste případ, kdy výsledky InBody změnily klientův přístup?
Veronika Pourová: Měření tělesného složení dokáže otevřít oči zejména cvičícím ženám, které si přijdou “velké” a přišly s cílem redukovat hmotnost. Vyšší množství svalů však vede k vyššímu množství vody, a tím pádem vyššímu číslu na váze. To znamená, že člověk může mít BMI v pásmu nadváhy, přitom jeho tělesné složení bude naprosto ideální a množství tuku v prostředku normy.
Jaké je za vás hlavní doporučení pro osoby, aby si výsledek (ať už jen v rámci konzultace či spolupráce jakýkoliv) udržely?
Veronika Pourová: Pokud je výsledek na InBody v normě a neděláte aktuálně nic, co by vás příliš vyčerpávalo, omezovalo nebo vám působilo zdravotní potíže, tak u toho můžete s klidem zůstat. Případně jen lehce vylepšit pestrost jídelníčku, aby v něm bylo dostatek všech živin.
Lidé si často ani nepřipouští možnost, že by přišli za nutričním terapeutem a ten jim řekl, že je jejich jídelníček v pořádku a není potřeba v něm nic výrazně měnit.
Proč jste si pro svou praxi vybraly právě přístroje InBody 230 a InBody 270? Co rozhodovalo při výběru? Vnímáte mezi jednotlivými modely nějaké výhody? Zkoušely jste někdy konkurenci?
Veronika Pourová: Na přístroji InBody se nám líbí především přehledné zpracování výsledků a věříme kvalitě přístrojů. Nad jinými značkami jsme popravdě ani neuvažovaly. V rámci studia jsme se s některými konkurenčními značkami setkaly a nepůsobily na nás příliš profesionálně, i když mohlo zrovna jít třeba jen o nižší řadu.
InBody 230 nebo 270 nám přijde nejpraktičtější pro běžný provoz poradny i občasný převoz třeba na měření tělesného složení do firem v rámci dne zdraví, kam také jezdíme.
Nikdy není pozdě začít
Prevence je vždy lepší než samotná léčba. Objednejte se na měření složení těla InBody – třeba právě k nutričním terapeutkám do Ne hladu – a zjistěte, jak je na tom vaše tělesné složení doopravdy. Nejbližší místo s přístrojem InBody najdete zde: Reference
Často se ptáte
Kdo je nutriční terapeut a jaké musí mít vzdělání?
Nutriční terapeut je zdravotnický pracovník s vysokoškolským vzděláním v oblasti výživy, kompetentní pracovat i s pacienty s diagnózami.
Jaký je rozdíl mezi výživovým poradcem a nutričním terapeutem?
Výživový poradce nemusí mít žádné formální vzdělání, jedná se o volnou živnost. Nutriční terapeut ano – a také právní odpovědnost za své rady.
Je měření na InBody součástí první návštěvy?
Obvykle ano – pokud je to vhodné. Přístroj pomáhá zjistit složení těla: tuky, svaly i útrobní tuk.
Mohu jít k nutričnímu terapeutovi i s dítětem?
Ano, v Ne hladu se věnují mimo jiné také výživě dětí a dospívajících.
Pomůže mi terapeut i s přibíráním?
Rozhodně. Výživu nemusíte řešit jen tehdy, když chcete zhubnout – můžete chtít zdravě přibrat, zlepšit sportovní výkon nebo zmírnit projevy některých onemocnění.
